Moxování

Moxování spadá do tradiční čínské medicíny, která k nemocem přistupuje na základě celostního přístupu k člověku. Princip je založen na působení tepla a kouře z léčivých bylin na akupunkturní body pomocí tzv. „doutníků“ nebo „cigaret“. Prohřívajícím teplem se aktivizují akupunkturní body, čímž dochází k rovnováze energií a schopnostem organismu čelit škodlivinám. Zjednodušeně se dá říci, že se jedná o masáž vnitřních orgánů.
 
 
 
 
 
Moxování - co se k tomu používá:
K moxování se používá tzv. moxa, která má tvar „doutníků“. Přikládá se k akupunkturním bodům, které prohřívá do hloubky. Nejčastěji slouží k tomuto účelu sušený pelyněk, zázvor a tradiční čínské léčivé byliny. Využíváním tepla hořícího pelyňku se dociluje prohřátí, zklidnění a uvolnění vybraných míst těla.
 
Moxování - moxa a pelyněk
Moxa obsahuje převážně pelyněk. Vůně hořícího pelyňku u většiny lidí navozuje pocit uvolnění. Po celém světě má pelyněk pověst byliny, která chrání před zlem. V lidové tradici se pelyňkem plnily polštářky na spaní, aby spánek nebyl rušen zlými sny.
 
Moxování a jeho blahodárný vliv
Teplo pelyňku prostupuje tělo do hloubky, vstupuje do akupunkturních drah, doplňuje energii, podporuje oběh a vylučuje z těla chlad a bolest. Má silný tonizující účinek na tělo a posiluje je v boji proti chronickým obtížím, vyčerpání a špatnému trávení. Pozoruhodně účinné je moxování zejména u preventivního posilování organismu a utužování zdraví. Moderní výzkumy prokázaly, že dokáže urychlovat cirkulaci krve v pánevní oblasti, děloze a že dokáže rovněž upravit menstruaci.Používá se rovněž u revmatických bolestí, zánětu šlach, artritidě a při bolestech všeho druhu.
 
Moxování a jeho druhy
Rozlišují se dva základní druhy moxování, a to moxování přímé a nepřímé.Přímé moxování spočívá v přikládání moxových kuželíků přímo na pokožku. Rozšířenější je však nepřímé moxování, které využívá účinky mírného tepla. Spočívá v snadném používání moxových doutníků, které dovolují, aby mezi hořící moxou a povrchem těla nebyl žádný kontakt. Moxa se drží nad povrchem těla tak dlouho, dokud se pokožka viditelně prohřeje (zrůžoví, zčervená).
 
Moxování a historie
Kořeny moxování spadají už do 5. stol. př. n. l., kdy se moxování používalo v Číně zejména uoslabených a starých osob. V Úvodu do medicíny (dílo z roku 1575) se říká: „Když nemoc přestane odpovídat na bylinky a akupunkturu, doporučuje se moxování“.