Masáže

Masáž je prastará metoda, kterou lidé využívají k uvolnění, rehabilitaci a regeneraci těla i ducha. Dokáže vyřešit mnoho našich problémů. Stav naší duše úzce souvisí se stavem těla a naopak. Nepřiměřené napětí svalů může být projevem psychického napětí a to vše se může projevit na jiných částech vašeho těla. Tuto vzájemnou souvislost mezi psychickým stavem a tělesnými obtížemi si však málo kdo z nás uvědomuje a mnohdy si ani nechce připustit. Masáž ať klasická nebo specializovaná napomáhá ke zlepšení krevního a mízního oběhu a lépe tak odtékají z těla zplodiny látkové výměny, které často způsobují únavu i nemoc. Díky prokrvení a zvýšení činnosti kožních buněk se pokožka stává pevnější a pružnější. Vaše tělo bude uvolněnější, aktivnější a dovolí vám dosáhnout vašich denních cílů s větším klidem, bez stresu, bez depresí a migrén, bez bolesti zad, kloubů či svalů.

Slovo "masáž" je odvozeno z francouzského message to pak z řeckého slova massein. Základ tkví pravděpodobně v arabském názvu mas. To vše znamená hnísti, tříti. Masáž je stará jako lidstvo samo. Původ masáže musíme hledat v dávných dobách, neboť již primitivní člověk věděl, že bolest zraněného či nemocného místa dříve vymizí, když si je bude třít. A tak již člověk doby kamenné si promačkával a rozhýbával namožené nebo pohmožděné svaly a klouby. Ovšem prvním konkrétním písemným dokladem o této činnosti je Ebersuv papyrus ze starého Egypta, který je některými badateli datován až do doby 5.000 let př.n.l. Již zde je masáž uváděna jako jeden z mnoha tehdejších léčebných prostředků. Indie je další zemí, kde byla masáž využívána už v nejstarších dobách jako součást denní osobní hygieny. Indičtí lékaři velmi často požívali masáž jako léčebný prostředek. Rovněž z Číny, tradiční bašty neinvazivních technik léčby, máme pojednání v kánonu Nei Thing Sou Wen (asi 3.700 let př.n.l.) o použití masáží akupunktury a akupresury. V této zemi ovšem patřila masáž k celkovému životnímu stylu. Kombinovala se nejčastěji s energetickými a vitalizačními cvičeními. Obdobná situace byla i v dalších tehdejších kulturách. Babyloňané, Asyřané, Peršané a posléze Řekové a Římané využívali léčebného, relaxačního a vitalizačního účinku masáží. Podle dochovaných zpráv se využívala dokonce i k léčení zlomenin. Jako masážní prostředky se tehdy užívaly různé oleje s přídavkem jemného písku a pryskyřic z různých dřev, kořenů a plodů, jež měly účinek masáže zesílit.